Sleuth (Slídil) 2007

Rimejk k pošušňání...

Ano, já jsem opravdu nepodlehla odzbrojujícímu nemocničnímu stavu a vytáhla jsem odhodlaně nedoceněnou pecičku. Tím myslím reinkarnaci předešlého filmu Slídil do nového filmu Slídil, do jehož jména byl obléknut i film Slídil z roku 2014. A teď vážně, moje monology by nepochopil ani vykastrovaný asexual s IQ 180. Mluvme k tématu, není moc jednoduché vyprávět o filmu, který sám o sobě působí jako časovaná bomba, jež vygraduje ve chvíli, kdy na sebe Jude začne lít vodku. Okay, bylo to za jiným účelem, ale nejedné slečně se při tom pohledu zvedly neoholené chlupy na nohou. Nikoliv vzrušením, nebyla to scéna z laciného amerického tuctového bijáku, ale Judovo temné alter ego v tu chvíli prostupovalo obrazovkami až do nevěřících tváří všech diváků. Boha, chtěla jsem se ještě před koncem zabít, ale asi bych přišla o pro nás psychopaty velmi výživný materiál. Na druhou stranu, usnula jsem klidně, i když jsem zprvu přemýšlela o stáhnutí titulků, abych se utvrdila ve znalosti angličtiny.  Bohužel, nikde nebyly k nalezení, schválně říkám "bohužel", protože jsem si jistá v nedostatečné znalosti těch důležitých slovíček. Můžu s přesností definovat Slídila jako strhující hru o nadvládu, která mezi zuby takzvaně uvízne a nechce jít dobrovolně ven. Dokonce mi tentokrát neiritoval kratší časový rozptyl filmu, na jenž jsem už na začátku shánění informací dost zanevřela. Díky mé lásce k dramatu Kennetha Branangha a bezchybným scénářům, které se navzájem podkládají nádherným tancem slov Lawa a Caina, jsem překousla i prvotní nechuť vůči vyřizovaní dluhů mezi milencem manželky a manželem. A soundtrack!!! Nezapomeňme na Soundtrack!! Podkreslení scén je pro mě v každém snímku neuvěřitelně důležité a zaujímá příčku nezanedbatelných filmových doplňků. Stejně tak, jako by Chaplinovy grotesky nebyly bez hudby úplné. Natož pak Slídil a jeho Soundtrack. Patrick Doyle si u mě neskutečným způsobem v hudbě šplhl.  

Budu teď citovat jednoho uživatele ČSFD: "Zvrhlosti,… tvé jméno je Jude" Ach ano, dokonce jsem na malou chvilku přemýšlela o možnosti, že bych našla nového guy crushe, ale pořád jsou tu týpani jako například RDJ a můj největší crush Scott McClure. No a jasně by byla celkem hanba nezmínit miláčka Caina, který si ve stejném filmu zahrál již po druhé a při nejmenším splnil očekávání na jedničku. Abych se tak trochu přiznala, neviděla jsem předchozí starší vydání a proto nemůžu ani soudit. Vlastně nechci připravit všechny, kteří Slídila neviděli o stejnou omamnou extázi po závěrečné scéně, která mimochodem hraničila s nízko nákladovým gay pornem. A ano, i tyto momenty film potřeboval ke zdokonalení. Byla jsem nepříjemně překvapená hodnocením ostatních kritiků, doufala jsem možná k větší toleranci a pochopení pro dobré drama. Trochu nadhledu by nezaškodilo. Trochu mi vadily i komentáře, protože říct něco o "snaze o zkopírování" je jako mlátit štěňátko a recitovat u toho Shakespeara. Kromě bušení pěstí do stolu následovala ještě půl hodina bezprostředního výlevu pocitů na mém polštáři. Líbilo se mi to. Líbilo se mi to sakra hodně... Rozhodně musím nadnést prvotřídní zápletky, se kterými se rozhodně nešetřilo.  Zmiňme ještě neuvěřitelný interiér, která stejně jako hudba perfektně podkreslil ledovou chladnost Michaela Caina a jeho plánů. Moderní a skvěle provedený do nejmenších detailů. Ještě taky podotku, že pro slashery bude film rozhodně předtavovat víkendovou práci, protože homosexuálními kontexty zaplněnější drama jsem ještě neviděl. 

Co je ještě potřeba zmínit? Musíte mít vyloženě speciální vkus, když chcete pochopit nárořočnější drama. Hry o moc nejsou vždy poutavé a plné dobrých herců. Ale jsou tu i výjimky a tou se stal na celé čáře Slídil. Setkávám se často s názorem, že rimejky jsou podprůměrné a jako filmy dost zbytečné k natáčení. O opaku mě přesvědčil už jen fakt, že může Michael předvést opačnou roli, než si zahrál původně. I ta slina blaha u toho ukápla. Law je excelentní a nenechá jen tak klesnout drama na průměrnost. Caine to všechno ještě kořenní slizkou konverzací o souloži s jeho ženou. Milo Tindle je pro mě nynčko jedním z prvních dvaceti slušných charakterů filmu a Jude ho ještě svou šťavnatostí posouvá o kousek do popředí.

Hodnotím z větší části kladně, ale přes všechnu chválu se zde objeví nedorazy, které nepřekousnu, proto musím přisoudit Slídilovi krásné čtyři hvězdy:

Nic víc vám prozradit nemůžu. Sami se přesvědčte o unikátnosti této reinkarnace a možná dáte za pravdu i mě, která vás v poslední době tak zanedbává. S touto perlou vás zase na týden opouštím a uvidíme se příští víkend u rozebrání charakteru. Ještě musím přidat moji oblíbenou momentku z filmu, která se mi sem pomalu ani nevešla, ale já vás nechtěla ochudit o ten Judesieho pohled. Už víte, co myslím tím kopáním do štěňátek?.... Jasně, Wolfie.... Jdi si dát paralen....

- Wolfie

Anketa

Která postava z Temného rytíře nejvíc zaujala?

The Joker 43 43%
Harvey Dent 33 33%

Celkový počet hlasů: 101