Hrůzy ze školních lavic

Spolužákům hrabe!

Věřím, že každý z vás už přičichl k tématu, který se týká problémových spolužáků. Wolfie,…. definuj slovo „problémových“ Jsou totiž spousty situací, které si pod tímto slovem představíme. Já teď myslím zařazení do kolektivu. Když jste na tom myšlenkově maličko jinde, než ostatní. No, co si budeme nalhávat. Když je váš kolektiv schopný, topit spolužáka v umyvadle, které po okraj přetéká, a ozývají se z něj podivné zvuky, je to maličko odlišný přístup. Mimochodem, už jste byli svědky rozbitých předmětů a nedejbůh úrazů? Já ano, a není to žádná legrace. Zvlášť, když si jeden kluk najednou uřízne kus čela o kovový provaz svazující síť na nohejbal. Myslím, že už na to stejně dávno zapomněl. Bylo mi asi deset, když se to stalo. A pokud mluvíme o nečekaných následcích hry, zvané „boxovací pytel“, ve kterém má nejslabší žák být z legrace mlácen ostatními, musím říct jen jedno. Pokud se nejedná o šikanu a osoba mlácená ostatními oplácí s úsměvem facky s velkou vervou, je mi to buřt. Ať si každý, pro mě, za mě klidně vyláme zuby o podlahu. Hlavně, když mě do toho netahají a nemám potom průsery. Nechci říct, že jsem jinak nějaké zlatíčko učitelů, ale…. vlastně jsem. Tedy, to by měli posoudit oni, ale protože nejsem můj učitel, nemůžu říct, že jsem zlatá. Ale jako studentka jsem k nezaplacení. Pokud zrovna nejsem mimo. A to jsem prakticky neustále, takže,… tak. Možná, že je to maličko výhoda, když musím s naprostým nezaujetím sledovat, jak ***** trhá umyvadlo a toho blbečka ****** nenapadne nic jiného, než pustit vodu. To bylo teprve to pravé navození nálady, když dostali imaginární facku od pana údržbáře. A Natts určitě ví, o čem mluvím, když řeknu: „ V čem teď budou  ******* topit?!“

-*-

Nicméně, všichni znáte ten pocit, když se náhodou rozbije kabel, který měl původně zajistit připojení počítače a učitelka rozdělí financování nového. To se potom každý žák trošku prohne, protože, pokud mu rodiče odmítnou pomoct, musí sáhnout hluboko do kapsy. Nikdo totiž nemá tak velké kapesné, aby si mohl dovolit zacálovat nějaký rádoby důležitý kabel. Ale on byl celkem podstatný. Bez něj nemá počítač připojení k internetu. To se teď žáci a ostatně i učitelé musí spokojit jen s křídou a tabulí. To také směřuje k dalšímu problému. Některé slečny si totiž můžou myslet, že když budou malovat # a k tomu to své „lovískování“ Koho sakra zajímá, že ***** miluje *******? Ať si to strkají někomu jinému. Taky všem necpu, že jsem totálně udělaná do badass Lokiho. Koho by to také zajímalo, že. Vlastně, jediné co slýchávám, když odemknu telefon, je: „Kdo to má jako být? A proč má paroží?“ Moje odpověď pak vypadá nějak takhle: „To je bůh neplechy a jeho štýlová helma“ Btw: Někdy u toho slintám a nikdo se mnou nechce pár dní mluvit.

Nechci srážet inteligenci třináctiletých spolužaček, které jsou úplně poblázněné do patnáctiletých spolužáků, ale použitím slova „kunďáček“ je musím zařadit do nejnižší příčky evolučního žebříčku. Proč? Protože, sakra „kunďáček“, „mucíček“, „broučínek“ a nedejbůh „ňufíček“ jsou výrazy, kterými musí opovrhovat i samotný majitel. Kluci, opravdu nechci srážet vaše obdivovatelky, ale vám to přeci taky musí přijít naprosto ujeté. Nemůžu ospravedlnit hloupoučké keci puberťaček, protože sama nemluvím, jako ony. Tedy, většinou ne. Výjimkou je, když se s Natts rozplýváme nad filmem Thor. To potom každé druhé slovo nechápe ani jedna z nás. Holky, topíme se v tom v tom všechny, ale ne každá z nás, je schopná svoje pocity vytrubovat do okolí a používat při tom slova, která by nikdy neměla spatřit světlo světa.

Chjoo... Abychom nemluvili jen o hloupých řečích naivních holek, musíme maličko pozměnit repertoár. Řekněme, že se mi jednou stalo něco neuvěřitelného. Potkala jsem hlouček lidí. Upřesním to - spolužáků, o několik let starších, než já. Opovrhovali mnou, a já nechci, aby to vypadalo, že opovrhuji svými vrstevníky. Ne, jen chci přiblížit, jak se asi cítí člověk, který se nikdy úplně nedokázal začlenit mezi ně. Vždycky jsem byla jiná - myslím, že o tom mluví i status: "věčně mimo" Jsem introvert, dovolím si říct, že toho největšího kalibru. Přesto, že jsem se dokázala vždycky bavit s kýmkoliv o čemkoliv. Žiji svým myšlením a bez něj bych nebyla nic. Možná menší než zrnko písku. Vděčím za to nebývalým zkušenostem, jenž mě doprovázely po strastiplné cestě za poznáním sama sebe. Děkuju  živote :-) 

Mimo jiné, pokud bych měla mluvit o nejlepším zážitku, který si ještě dokážu vybavit, byl by to rozhodně případ, kdy se ******* schoval před učitelem do skříně a ten ho potom vytáhnul za triko ven. Chudák triko :-D

- Wolfie

 

Anketa

Která postava z Temného rytíře nejvíc zaujala?

The Joker 43 41%
Harvey Dent 33 31%

Celkový počet hlasů: 105